Kdo si hraje, nezlobí

Situace na Ukrajině v pátek vyvrcholila dohodou mezi prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozicí. Ta se však stala záhy zbytečnou, jelikož parlament, nyní v moci opozice, přestal Janukovyče uznávat prezidentem a ten se dokonce pokusil o útěk ze země. Jeho vlastní strana se od něj začíná distancovat a veřejnost přichází na to, jakým způsobem vlastně Janukovyč z jejich daněmi zacházel. Luxusní sídla, jachty, automobily… To vše a ještě mnohem víc musí jednoznačně mluvit o konci (minimálně) politické kariéry ukrajinského prezidenta. Je jeho moc opravdu ta tam nebo Viktor Janukovyč disponuje ještě posledními trumfy v rukávu?

Téměř současně s vrcholícími protesty v centru Kyjeva i dalších místech, vrcholily také zimní olympijské hry v Soči. Vzhledem k tomu, že ZOH v Rusku byly pro prezidenta Vladimíra Putina srdcovou záležitostí a prioritou číslo jedna, nesměl na nich být žádný šrám. Přes prvotní rozpaky ohledně příprav nakonec dopadla olympiáda prakticky bezchybně a na spokojenosti Kremlu jistě přidal také fakt, že ruští sportovci získali nejvíce medailí. Zároveň se však Putin nemohl příliš zabývat vnitropolitickým konfliktem na Ukrajině, na jehož řešení má rozhodně svůj zájem.

Ne že by ho nebylo vůbec vidět, nicméně je pravděpodobné, že svou mezinárodní aktivitu kvůli Olympijským hrám značně omezil. Co ale přijde teď? Olympiádu máme šťastně za sebou, Rusko se blýsklo perfektním stavem tratí i přes vysoké teploty a jeho pozornost se může znovu přesunout ke geopolitickým záležitostem. Zvlášť když se podle médií naopak Ukrajina od Ruska odvrací a nabízí svou tvář Evropské unii. Jak bude teď celý konflikt pokračovat a je tohle vítězství?

Názory na postoj Ruska k Ukrajině se mohou značně lišit. Na jednu stranu je nepravděpodobné, že by nechal Vladimír Putin Ukrajinu, aby se pomalu ale jistě orientovala na západ. Už jen kvůli tomu, že jeho sen, Euroasijská unie, jako přímý konkurent EU, je bez Ukrajiny bezcenný, můžeme očekávat, že se bude Putin nadále ohledně Ukrajiny angažovat. Mimo to pokud si začne Ukrajina hledat cestu, místo k Rusku, k EU, ukáže to slabost a neschopnost Kremlu. Na druhou stranu přílišný ruský tlak by mohl vystrašit ostatní bývalé členy Sovětského svazu, kteří sice s Ruskem ochotně a rádi obchodují a spolupracují, nicméně jejich autonomie je pro ně nedotknutelná.

Rusko tak bude pravděpodobně hledat nějakou střední cestu, která by zabránila přílišnému sbližování Ukrajiny s EU, ale nedávala najevo agresi a sílu, kvůli níž by se od Ruska mohli začít odvracet další státy. Jaké budou Putinovy budoucí kroky ví jenom on sám, nebo možná úzký kruh jeho spolupracovníků. Každopádně ZOH skončily, Rusko si „dohrálo“ a teď by mohlo zase začít „zlobit.“