Jak si pan A. pustil pusu na špacír
A přitom je v tom skoro nevinně. O bývalém redaktoru Lidových novin, Daliboru Balšínkovi, který tištěné médium opustil bezprostředně potom, co se dostalo do Babišova vlastnictví, si určitě nemyslí nic dobrého. O tom není pochyb a konec konců je to dozajista oboustranný postoj. Příležitost k tomuto nešťastnému osočení, které doplnil v současné době všemožně prezentovanou výhružkou „Doufám, že váš bílý kůň, ten Klenor, (myslí majitele serveru Echo24.cz, pozn. red.) protože se povídá leccos, kdo to financuje, má dostatečně velké majetkové přiznání, aby prokázal ty vaše náklady“ dostal Andrej Babiš paradoxně od ministryně spravedlnosti za hnutí ANO, Hany Válkové. Ta se totiž v rozhovoru pro server Echo24 dopustila přešlapu v podobě (ruku na srdce) opravdu nešťastného výroku, že „v protektorátu se toho zas tak moc nestalo.“ Bojovníci za svobodu se chytí i méně zjevných inkriminujících projevů, tudíž se paní Válková nemůže divit, že za svá slova schytala okamžitou kritiku. Když pak na tiskové konferenci po jednání vlády padla otázka na tato téma, Babiš se ihned ohnal výše zmíněnými výroky. A to rozhodně neměl dělat.
Stále dokola se ukazuje, že Andrej Babiš opravdu není politik. Říkat, co si člověk myslí, se někdy zkrátka nehodí. I kdyby měl nakonec pravdu (což netvrdím), není možné, aby se proti novinářům ohradil za pomoci moci svého ministerstva, a Babiš za to schytává oprávněnou kritiku. Na řadě je teď, aby pan ministr přiznal chybu a za výrok se omluvil. Přesto, že ho pravděpodobně nemyslel tak, jak ho prezentují veškerá pravicová média a jen stěží si lze představit, že se ihned vracíme k cenzuře a novinářské nesvobodě předlistopadových let, Babiš zkrátka šlápl vedle. Vyhrožovat novinářům se nevyplácí a pan A. asi zapomněl, že všechny si zatím (naštěstí) nekoupil.
Jan Rys
Veliké hledání
Všechno to začalo onoho únorového dne, kdy na sebe náš pan prezident Miloš Zeman opět chtěl strhnout pozornost. Od boku vypálil kritiku na jednoho z největších, nacisty vězněných, českých novinářů Ferdinanda Peroutku. Zeman, evidentně bez ověření pravdivosti svých výroků, označil Peroutku za autora textu „Hitler je Gentleman“, přisoudil mu výroky Jana Stránského o potřebě „výti s vlky“ a vůbec začal novináře prezentovat, jako tíhnoucího k antisemitismu, minimálně jako součásti jeho profesního „selhání“. Pokud byla Zemanovým cílem pozornost, nelze mu než gratulovat k jeho stoprocentnímu splnění.
Jan Rys
Patnáctý den v patnáctém roce
Patnáctý den od nového roku, který s sebou nese stejnou číslovku v těsném závěsu za již zajetou dvacítkou, se mi jeví, jako příhodný k pokusu o obnovu pravidelného blogování. I ta novoroční deprese pomalu pomíjí, a tak si zase mohu hlavu plnit problémy lidstva, namísto jen těch mých. A nemusím chodit vůbec daleko. Stačí otevřít, kliknout, číst... někdy jen titulek a už to na váslítá.A co je tradičně skloňováno nejvíce? Islám a náš pan prezident.
Jan Rys
Mnoho povyku pro nic
Jakoby ten podzim nebyl sám o sobě dostatečně frustrujícím a depresivním. Vedle mrazíků, pomalu zalézajících za nehty, tlejícího listí a mokrých nohou, oslavila demokracie dvacáté páté narozeniny. A co bylo na programu místo opravdové oslavy svobody, které bychom si měli vážit a vzdát holt těm, díky kterým si jí můžeme patřičně užívat? Zas a jen ten náš vulgární prezident. Pětadvacet let. Výročí, které si zaslouží pozornost. 17. listopad je každým rokem důstojný svátek, ale letos bylo cítit ve vzduchu něco víc. Alespoň já jsem to cítil. Cítil jsem potřebu se zastavit, ohlédnout zpět a poděkovat. Nejsem na světě dostatečně dlouho, abych pocítil křivdy minulého režimu na vlastní kůži. A upřímně jsem za to vděčný. Jsem vděčný, že žiji v malé středoevropské zemi, která měla dostatek odvahy, aby se vzepřela a směřovala na západ. K liberálnímu myšlení a k demokracii. A za to si přece zaslouží trochu úcty. Zapálená svíčka na Národní třídě je to nejmenší. A čeho jsme se místo toho dočkali? Nenávisti, zloby a záště, které ani na ten jeden den ze srdcí nás, Čechů, zkrátka zmizet nedokážou. A to je smutné.
Jan Rys
(P)omluva
Před několika měsíci jsem slyšel jméno Zdeněk Ondráček poprvé. A rovnou ve velmi nešťastné souvislosti. Medii tehdy proběhla zpráva, kterou doplňovalo autentické video, o Zdeňku Ondráčkovi, současnému poslanci za KSČM, aktivně se účastnícím listopadové revoluce 1989. Bohužel na straně bezpečnostních složek totalitního režimu. Podle svědectví drtivé většiny přítomných, i samotného Ondráčka, se pan poslanec dopouštěl aktivních násilných výpadů proti revoltujícím studentům (i studentkám). Když jsem tuto informaci obdržel, rozlítilo mě to a vedlo mě to k sepsání krátkého blogu. Ale časem jsem na pana Ondráčka téměř zapomněl. Nedávno se však pan soudruh z šedých parlamentních vod znovu vynořil do mého zorného pole.
Jan Rys
Komunismus byl svinstvo
„Komunismus je svinstvo, bolševici jsou svině...“ zní trefná replika z úst Jaroslava Duška ve filmu Jana Hřebejka Pupendo a nad touto prostou pravdou lze těžko polemizovat. Nad čím však polemizovat lze, a to dalekosáhle, je otázka, nakolik je tato pravda důležitá dnes, téměř dvacet pět let od sametové revoluce. Měli bychom stále vidět levicovou ideologii jako nebezpečného nepřítele? A pokud ano, vidíme jí tak? Demokracie je v naší zemi ve srovnání s totalitním režimem teprve těsně za polovinou své existence. Kde bereme jistotu, že se historie nebude opakovat? Nikde, ale většině obyvatel je to zkrátka hezky česky jedno.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Kácíš? Pak sázej či plať. Novela zákona zpřísní podmínky kácení stromů
Premium Pokuta až milion pro jednotlivce, až dvacet milionů pro firmu. Tedy desetkrát víc než nyní. Takové...
Padlého rudoarmějce oplakali u Rudolfina. Jenže ho zabili sami Sověti
Seriál Je to snad nejslavnější fotografie z květnového osvobození Prahy a dlouho se věřilo, že Georgij...
Princezna z Kremlu. Touha po diamantech se stala Brežněvově dceři osudnou
Premium Letos uplynulo 95 let od narození Galiny Leonidovny, dcery sovětského generálního tajemníka Leonida...
U Strakonic se srazilo šest aut. Silnici na Písek zavřeli, zasahoval i vrtulník
Na silnici I/4 u Strakonic se stala hromadná nehoda. Podle informací hasičů se srazilo šest aut,...
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...
- Počet článků 28
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 601x