Patnáctý den v patnáctém roce
Charlie Hebdo, satirický francouzský časopis, který si rád dělá nekorektní legraci ze všech a ze všeho. Náboženství samozřejmě nevyjímaje. A to především vtipnými karikaturami vycházejícími přímo na obálkách a zobrazující kde koho včetně proroka Mohameda, čemuž někdo fandí, někomu se drsná satira nelíbí, někoho dokonce uráží a někdo o ní nikdy neslyšel. Důležité však je, že tento časopis byl a je symbolem svobody slova, která je jedním ze základních kamenů západních demokratických systémů. Naneštěstí ve světě existují systémy, které mají v základech kameny naprosto odlišného ražení.
Když vyšla minulý týden v úterý na internetových serverech zpráva o útoku na redakci francouzského satirického časopisu, bylo to pro mě osobně stěžejní vtažení do kruté reality. Reality, kde se islámští extremisté, o jejichž hrůzných činech denně slyšíme prakticky na každém kroku, nenacházejí kde si na východě v pustinách, kterých se nohy běžného svobodného člověka ze západu dotknou jen zřídka. Naopak. To co hlásá samotný IS a před čím sice jsme varováni, ale varování přijímáme spíše laxně, se děje rychleji, než si kdokoli dovolil představit. Stovky mladých muslimů, kteří vyrostli a celý život žili v demokratických státech, se vydávají na blízký východ bojovat v řadách extremistů. Vliv radikálního islámu však dopadá i na samotné obyvatele západu. A výsledek je vůbec ten nejhorší, jaký si lze představit. Ztráty na životech.
Netřeba dlouho přemýšlet před odsouzením násilí páchaného radikálními islamisty kdekoli na světě. Přesto se snažím pochopit. Já osobně, a mám dojem, že se mnou i většina západního světa, nejsme schopni ani v nejmenším pochopit, co pro stoupence islámu znamená víra v jeho boha. To, co mi bereme za samozřejmou satiru a nezpochybnitelný projev svobody slova, berou oni naopak samozřejmě za urážku. A člověka západního demokratického, tím spíše ateistu, snad způsobem na obdobné úrovni urazit ani nelze. Ale ani tento fakt právo na násilí neumožňuje. A to jak v rámci západního, tak v rámci chápání islámu.
„Násilí nemá s vírou nic společného,“ znělo hlasitě z úst muslimů žijících ve Francii, kteří tak odsoudili útok extremistů. A mně se ulevilo. Ulevilo se mi, že nejsou mé ideály úplně milné a vražda nemůže být spojována s žádnou vírou. V kohokoli. Zároveň je mi jasné, že karty jsou rozehnány. Stačí, co slyším okolo sebe. Lidé jsou rozčilení, mají strach a přestávají rozlišovat. A to je strašně špatně. A do pochodu se dávají také legie těžkých, až nahoru zavázaných, bot, které snad teď místo pana Vandase vede nejznámější český Asiat. Vždycky je to o lidech, a škatulkování naší společnost zničí.
Je mi jasné, že to není snadné. Vlastně je to docela těžké i pro mě samotného, protože útok ve Francii i v Nigerii stále ještě vstřebávám (a jejich počet se zvyšuje), ale ani tohle nás nesmí přivést na cestu předsudků a nenávisti založené na rasové, náboženské, jakékoli odlišnosti.
Což mě přivádí k druhému zmíněnému tématu, které vládne internetům. Pan prezident, jehož kancléř se měl díky svým schopnostem stát raději realitním makléřem, by měl rád děti pěkně rozřazené. Žádné míchání handicapovaných s „normálními“. To už si snad děláte legraci ne?
On opravdu neví, co mluví. Alespoň, už kvůli němu, doufám.
Jan Rys
Veliké hledání
Všechno to začalo onoho únorového dne, kdy na sebe náš pan prezident Miloš Zeman opět chtěl strhnout pozornost. Od boku vypálil kritiku na jednoho z největších, nacisty vězněných, českých novinářů Ferdinanda Peroutku. Zeman, evidentně bez ověření pravdivosti svých výroků, označil Peroutku za autora textu „Hitler je Gentleman“, přisoudil mu výroky Jana Stránského o potřebě „výti s vlky“ a vůbec začal novináře prezentovat, jako tíhnoucího k antisemitismu, minimálně jako součásti jeho profesního „selhání“. Pokud byla Zemanovým cílem pozornost, nelze mu než gratulovat k jeho stoprocentnímu splnění.
Jan Rys
Mnoho povyku pro nic
Jakoby ten podzim nebyl sám o sobě dostatečně frustrujícím a depresivním. Vedle mrazíků, pomalu zalézajících za nehty, tlejícího listí a mokrých nohou, oslavila demokracie dvacáté páté narozeniny. A co bylo na programu místo opravdové oslavy svobody, které bychom si měli vážit a vzdát holt těm, díky kterým si jí můžeme patřičně užívat? Zas a jen ten náš vulgární prezident. Pětadvacet let. Výročí, které si zaslouží pozornost. 17. listopad je každým rokem důstojný svátek, ale letos bylo cítit ve vzduchu něco víc. Alespoň já jsem to cítil. Cítil jsem potřebu se zastavit, ohlédnout zpět a poděkovat. Nejsem na světě dostatečně dlouho, abych pocítil křivdy minulého režimu na vlastní kůži. A upřímně jsem za to vděčný. Jsem vděčný, že žiji v malé středoevropské zemi, která měla dostatek odvahy, aby se vzepřela a směřovala na západ. K liberálnímu myšlení a k demokracii. A za to si přece zaslouží trochu úcty. Zapálená svíčka na Národní třídě je to nejmenší. A čeho jsme se místo toho dočkali? Nenávisti, zloby a záště, které ani na ten jeden den ze srdcí nás, Čechů, zkrátka zmizet nedokážou. A to je smutné.
Jan Rys
(P)omluva
Před několika měsíci jsem slyšel jméno Zdeněk Ondráček poprvé. A rovnou ve velmi nešťastné souvislosti. Medii tehdy proběhla zpráva, kterou doplňovalo autentické video, o Zdeňku Ondráčkovi, současnému poslanci za KSČM, aktivně se účastnícím listopadové revoluce 1989. Bohužel na straně bezpečnostních složek totalitního režimu. Podle svědectví drtivé většiny přítomných, i samotného Ondráčka, se pan poslanec dopouštěl aktivních násilných výpadů proti revoltujícím studentům (i studentkám). Když jsem tuto informaci obdržel, rozlítilo mě to a vedlo mě to k sepsání krátkého blogu. Ale časem jsem na pana Ondráčka téměř zapomněl. Nedávno se však pan soudruh z šedých parlamentních vod znovu vynořil do mého zorného pole.
Jan Rys
Komunismus byl svinstvo
„Komunismus je svinstvo, bolševici jsou svině...“ zní trefná replika z úst Jaroslava Duška ve filmu Jana Hřebejka Pupendo a nad touto prostou pravdou lze těžko polemizovat. Nad čím však polemizovat lze, a to dalekosáhle, je otázka, nakolik je tato pravda důležitá dnes, téměř dvacet pět let od sametové revoluce. Měli bychom stále vidět levicovou ideologii jako nebezpečného nepřítele? A pokud ano, vidíme jí tak? Demokracie je v naší zemi ve srovnání s totalitním režimem teprve těsně za polovinou své existence. Kde bereme jistotu, že se historie nebude opakovat? Nikde, ale většině obyvatel je to zkrátka hezky česky jedno.
Jan Rys
Pryč s kompjůtry
Moderní technologie a elektronika jsou pro nás v dnešním vyspělém světě téměř nepostradatelné. „On-line“ dnes žije snad každý mladý člověk a hlavně tak žije pořád. S dobou chytrých mobilních telefonů je to možné a jednoduché. Podle knihy německého neurologa prof. Manfreda Spitzera, která teď vychází v překladu také u nás, nese ale s sebou internet a vlna digitalizace četná úskalí. Na jednu stranu nám nabízí možnost zjistit kdykoli cokoli téměř okamžitě, paradoxně ale díky ní hloupneme. Informace jsou nám totiž podávány v tak jednoduché formě, že postupně ztrácíme schopnost koncentrace a soustředění a dělá nám tak velké potíže čelit složitějším, nebo jen delším, textům. Problém je to především pro mladou generaci, která dnes v digitálním světě vyrůstá, tudíž je internet nemusí přetvářet, ale rovnou je tvoří.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Jak se chystá převrat. V Německu začíná proces s extremistickou skupinou
V Německu v pondělí začíná první z procesů se členy extremistické skupiny Říšští občané, kteří čelí...
Bombardování Gazy si vyžádalo nejméně 13 obětí, Biden mluvil s Netanjahuem
Izraelské bombardování tři domů ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy zabilo nejméně 13 lidí a zranilo...
Letní teploty ještě vydrží. Ochladí se až koncem týdne, kdy přijdou přeháňky
Přímý přenos V neděli meteorologové zaznamenali letní den, teplota ve středočeské Tuhani vystoupala k 25,5...
Soud začal řešit podvod století za 2,4 miliardy. Okradených jsou tisíce
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 28
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 601x