Jsou to už dva týdny, co se v televizi, novinách, na internetu, zkrátka ve všech médiích nejvíce propírá plánovaná vojenská intervence do Sýrie. Prakticky v předvečer útoku se, ale najednou situace změnila. USA jakoby najednou poslechly Kreml a jeho nápad se jim začal zamlouvat. Jaký dopad to bude mít na mezinárodní pole? Mohl by se tím ukázat prezident Barack Obama, jako příliš slabý? Nebo sám nikdy do konfliktu vstoupit nechtěl a řešení bez boje se mu zamlouvá, jako držiteli Nobelovi ceny za mír, přeci jen přijatelnější? Stále tu je také otázka, zda syrský prezident Bašár Asad podmínky, na kterých se shodli špičky diplomacie Spojených států i Ruska, přijme. Americký ministr zahraničí John Kerry o tom podle všeho pochybuje.
O geopolitické situaci ohledně Sýrie jsem psal již minulý týden. Článek byl však za prvé zaměřen především na její vliv na ekonomiku a trhy a za druhé se od té doby udál v celé záležitosti radikální obrat. Nejprve stručně o co vlastně jde. V zuřící občanské válce v Sýrii byly použity chemické zbraně proti civilistům. Tato zpráva obletěla začátkem minulého týdne svět a šokovala vůdce demokratického světa. Prezident Spojených států Barack Obama prohlásil, že je třeba na to reagovat. OSN použití zbraní hromadného ničení netrpí a tak vyslala do Sýrie inspektory, kteří měli celou situaci vyšetřit. Nyní již s jistotou víme, že zbraně byly použity, nicméně stále není jasné, kým.
Západní země, především USA s tradiční podporou Británie a tentokrát také Francie, byly celé horlivé do vojenské odvety. První čáru přes rozpočet udělal Americe britský premiér David Cameron, který požádal o souhlas k útoku Parlament (i když by to fakticky nepotřeboval) a ten účast Velké Británie na intervenci neodsouhlasil. Naopak Francie se stále držela USA, jako věrný spojenec. Barack Obama však rozhodl, že také požádá ke schválení zákonodárný sbor. Kongres Spojených států měl o útoku na Sýrii začít jednat 9. září 2013. To se ale nestalo.
Zatím však nepředbíhejme. Zajímavé je už to, že prezident USA, nejmocnější muž planety, jak je v médiích často nazýván, požaduje k rozhodnutí o odvetné intervenci souhlas Kongresu. Útok by se měl navíc odehrát bez účasti pozemních jednotek. USA by pouze odstřelovaly klíčové pozice. Dle mého názoru a názoru spousty dalších odborníků i laiků, se tímto pozice Baracka Obamy značně znejistěla, ne-li oslabila. Hledal snad Obama za souhlasem Kongresu skrýš, pokud by skončila celá akce fiaskem? Podle následujících zpráv však prezident USA nerozhodný nebyl a pouze chtěl znát názor zákonodárců a také obyvatelstva. Použití chemických zbraní ho údajně velmi rozčílilo, což lze pozorovat také na tom, že o útoku přesvědčoval hlavy států na summitu G 20 v Petrohradě. V tom měl v plánu pokračovat také před Kongresem, nicméně situace se vyvíjela trochu jinak.
Ohledně případného útoku USA na Sýrii se objevily i další spekulace. Například, že každý americký prezident potřebuje začít válku. Tyto názory mají však také značnou oponenturu, jelikož Barack Obama by byl pravděpodobně raději vzpomínán, jako prezident, který válku ukončil, než aby začínal novou. Dalším problém se také naskýtá v případě, že vyjde najevo použití chemických zbraní povstalci. Stále není jisté, zda to byla právě syrská vláda, která vypustila tyto ničivé zbraně. Logické může být také to, že rebelové chtěli hodit na Asada a Sýrii hněv demokratického světa. Celá Syrská opozice je problematická, jelikož sice bojují proti tyranskému diktátoru, na druhou stranu se čím dál tím více skládá z radikálních Islamistů, kteří jsou podporování Al-Kaidou. To by však bylo téma samo o sobě.
V případě, že by použil chemické zbraně někdo jiný než samotná syrská vláda, měly by USA zaútočit na něj? Podle dohody OSN ano, ale je to přinejmenším velice sporná otázka. Třetí variantou by mohlo být, že za útokem stál Asadovi lidé bez jeho vědomí. V tom případě by však pravděpodobně podle odborníků padla vina za vojáky na jejich velitele.
Tak to byla taková spekulační vsuvka a teď se vrátíme do nedávného dění. Obama se chystá přesvědčit Kongres, aby hlasoval pro vojenskou intervenci. Mezitím většina obyvatel s ní nesouhlasí a pravděpodobně ani zákonodárný sbor pro ni ruku nezvedne. Z Kremlu však náhle přichází zajímavý návrh. Rusko v čele s Vladimírem Putinem, které bylo celou dobu proti útoku na Sýrii a varovalo před ním, přichází s novým řešením, které nezahrnuje útok. Chemické zbraně by přišli pod mezinárodní kontrolu a poté by byly zničeny. Americký šéf diplomacie John Kerry v úterý prohlašuje, že má Bašar Asad týden na odevzdání chemických zbraní a útoku se vyhne. Prezident Barack Obama, namísto přesvědčování, sdělí senátorům, kteří měli hlasovat, jako první, aby počkali. Situace se začíná řešit a vyvíjet naprosto opačným směrem.
Co se mě týče, připadá mi, že Barack Obama je v situaci, kdy konflikt potřebuje. Pokud se tak nestane, mohl by po dvou týdnech intenzivního přesvědčování o jeho správnosti ztratit tvář. Možná, že je lepší prezident bez tváře, než další konflikt, který by se mohl zvrtnout. Na druhou stranu pokud nedostane použití chemických zbraní dostatečný trest, mohlo by se to opakovat. Otázkou tedy zůstává, zda je jejich zabavení trestem dostatečným. Pokud Vás zajímají další zprávy o Sýrii a především pak její každodenní vliv na trhy, dozvíte se to zde.
